Petr.red
Vlastní retina rozlišení v macOS
Všechny aktuální MacBooky mají retina displej, který typicky používá dvojnásobné (resp. čtyřnásobné - 1 pixel je složený ze 4) zvětšení pro dosažení maximální jemnosti a ostrosti zobrazení. Např. MacBook Pro 14″ má displej o rozlišení 3024 x 1964, ale v macOS je nastaveno “škálované” rozlišení 1512 x 982. Vše je pak nádherně ostré a jemné.
V macOS je ale možné rozlišení na retina displeji měnit. Na rozdíl od Windows, kde probíhá změna velikosti prvků v procentech zvětšení zobrazení (a zdaleka ne každá aplikace či zákoutí systému je tomu přizpůsobeno), macOS v podstatě simuluje celkovou změnu rozlišení, což zaručuje podporu u všech aplikací napříč systémem.
Samozřejmě jak Windows, tak macOS umožňují změnu fyzického rozlišení u všech displejů, nicméně LCD panely jsou navrženy pro provoz ve svém nativním rozlišení a v jakémkoliv jiném vypadají otřesně.
Pokud by vám tedy výchozí rozlišení z nějakého důvodu nevyhovovalo, můžete si nastavit některé z dalších nabízených - jak vyšší, tak samozřejmě nižší. Většina uživatelů pak bude hledat rozlišení vyšší kvůli většímu prostoru na obrazovce. V případě již zmíněného MacBooku Pro 14″ je po výchozím nastavení (1512 x 982) v nabídce jen 1800 x 1169, což je rozlišení sice vysoké, ale na 14″ obrazovce už dosti titěrné.
Existuje ale způsob, jak si definovat rozlišení vlastní. Stačí si stáhnout malou aplikaci RDM, která umožňuje přidávat si vlastní rozlišení a přímo ze stavové ikony je měnit. A to samozřejmě pro jakýkoliv retina displej včetně externích. Z menu aplikace pro danou obrazovku stačí dát “Edit…” a vlastní rozlišení si přidat. Samozřejmě je třeba se držet poměru stran daného displeje.
Sám jsem si tak nadefinoval speciální rozlišení jak pro vestavěný retina displej MacBooku (1662 x 1080) tak pro externí 4K 28″ monitor (2800 x 1575).
Aby se změny projevily, je třeba nastavení uložit (propsat do /Library/Displays/Contents/Resources/Overrides, což udělá aplikace sama po zadání hesla správce) a provést restart. Následně se v menu RDM pro danou obrazovku již objeví vytvořené rozlišení a je možné se na něj přepnout.
Sám jsem se po několika hodinách testování vrátil k výchozímu nastavení (1512 x 982 na interním displeji a 2560 x 1440 na 28″ 4K monitoru), protože mi více prostoru nedává vůči snížené čitelnosti a pohodlnosti pro oči smysl.
Apple kryty na iPhone 13 Pro
Po několika měsících střídání Pitaka krytů, o kterém jsem již několikrát psal, jsem si vyzkoušel i ty oficiálních od Apple.
Apple kryty ušly dlouhou cestu. Předchozí verze na mě díky zaobleným bokům (iPhone 11 a starší) působily strašně mohutně a telefonu dost přidaly na rozměrech. Od iPhone 12 jsou ale krásně kompaktní díky hranatým stranám telefonů a působí tak velmi svěžím a minimilastickým dojmem.
Protože si je navrhuje sám Apple, dílenské zpracování je na špičkové úrovni. Na telefon padnou jako ulité. Všude 100% sedí na setinu milimetru. Řekl bych, že poskytují uspokojivou ochranu i před pádem. Nejsou zrovna nejlevnější, ale cenově se pohybují ještě mírně pod Pitakou. Záleží na variantě. Mají samozřejmě podporu MagSafe, i když magnety nejsou tak silné jako v případě Pitaky - na druhou stranu, nepotřebuji omylem vytahovat v autě držák z ventilátoru, což se s Pitakou stávalo. Apple logo na zádech a animace při vkládání do krytu také neomrzí.
Sám nejsem příznivcem kožených krytů, protože nemám rád její vlastnosti, i když je Apple kožený kryt z celého portfolia nejlehčí. Kůže se rychle ošoupe (začne chytat patinu), je náchylná na tekutiny, po kterých se tvoří nepěkné fleky a při změně teploty tak nějak divně lepí. Kůže mi tedy nikdy nějak dlouho nevydržela.
Apple silikonový kryt
Silikonový kryt od Apple je asi nejznámější a nejrozšířenější. Vyrábí se v mnoha barevných variantách, které se ještě v průběhu roku doplňují (pro aktuální mode iPhonu). Chrání telefon ze všech stran. Má přesné výřezy na lightning konektor i reproduktory. Na vnitřní straně je mikrovlákno, které chrání iPhone před poškrábáním. Skvěle absorbuje a tlumí nárazy - nikde nic nerezonuje. Pokládání telefonu na povrchy tak působí velmi měkce a tlumeně.
Silikon je velice příjemný materiál do ruky. Skvěle se drží a neklouže. Je celkem obtížné ho zandat a vyndat z kapsy - což dokáže zabránit nechtěnému vyklouznutí. Pro někoho může být výhoda, pro někoho nevýhoda.
Co mi ale na krytu vadí je, že z kapes chytá veškeré nečistoty i drobný prach. Musím ho tak velmi často čistit, jinak vypadá (především jeho vrchní hrana) otřesně. Další nevýhodu vidím v samotném silikonu, který se celkem rychle “ošoupe” či “obrousí” a již po několika dnech je možné si na krytu všimnou těchto vybroušených míst především na hranách, které jsou nejvíce namáhány.
Apple Clear Case
První oficiální průhledný kryt představil Apple s řadou iPhone XR. Jeho vysoká cena způsobila docela poprask. Na druhou stranu byl kryt vyroben ze směsi opticky čirého polykarbonátu a pružných materiálů, která skutečně nežloutne, což ostatní výrobci jen slibují. Byl celkem problém ho nasadit a sundat.
Aktuální verze zřejmě používá stejnou či podobnou směs. Je poměrně tvrdý, ale i tak jde jeho nasazování a sundávání celkem lehce. Díky tvrdosti je kryt i poměrně odolný vůči poškození na rozdíl od silikonu. Postrádá ochranu spodní hrany telefonu, kde je výřez (jako to bývalo u všech krytů před iPhonem 12), což je dle mého díky tvrdosti materiálu. Pro mě je obrovská výhoda právě v použití pouze jedné směsi, i když je tužší. Nikde na krytu nejsou vidět přechody mezi různými materiály, které obvykle používají ostatní výrobci. Výřez na spodní straně mi nevadí. Jediné, co může na krytu působit rušivě je MagSafe ring. Já si na něj docela zvykl a naopak mi přijde stylový.
Během používání jsem si všiml, že kryt na iPhone 13 Pro nesedí tak pevně jako v případě předchozího modelu pro iPhone 12. Díky tomu se sice snadno nasazuje a sundává, ale na telefonu tak nějak “plave”. Při používání pak různě cvaká a pokřupává a také se pod něj rychle dostávají nečistoty. Čekal jsem, že si po několika dnech “sedne”, ale bohužel se tak nestalo. Oproti předchozí generaci se daleko lépe mačkají tlačítka, ale ani to mě nakonec nepřesvědčilo, abych si kryt nechal. Nakonec jsem ho tedy vrátil.
Pitaka - aramidové šílenství
O skvělém příslušenství Pitaka k mobilním zařízením jsem se již dlouze rozepsal na konci ledna 2022. Od té doby jsem obdržel všechny očekávané produkty + několik dalších a konečně dořešil reklamaci MagEZ 2 Fusion Weaving krytu pro iPhone 13 Pro.
Výsledek reklamace
Reklamace se naneštěstí trochu protáhla, jelikož ani zaslaná náhrada nebyla v pořádku a seděla na telefonu ještě hůře než kryt původní. Nakonec jsem obdržel jinou variantu krytu, a sice Overture, která již na telefonu sedí parádně a mě se i více líbí. Má i daleko výraznější 3D grip, takže se lépe drží. Vše se tedy vyřešilo k mé spokojenosti.
MagEZ Case 2 pro iPad Air 4. generace
Dorazil mi i dlouho očekávaný MagEZ 2 kryt pro iPad Air 4. generace. Na iPad skvěle padne a přidává stejně skvělý grip jako kryty na telefon. Má i celkem únosnou váhu a minimalistické provedení, takže není problém ho mít na iPadu dlouhodobě. Samozřejmě je plně kompatibilní s MagEZ Folio, ale v kombinaci s ním je už tablet dost těžký a nepohodlný v ruce. Díky jednoduchému magnetickém nasazování je tak možné Folio používat především jako stojánek.
MagEZ Case pro AirPods Pro
Další z produktů, které mě zaujaly byl kryt na mé AirPody Pro. Mám ještě verzi bez podpory MagSafe a tento kryt sliboval právě její přidání. Kryt je velmi příjemný do ruky díky 3D gripu, uvnitř jsou schované magnety, takže je skutečně MagSafe kompatibilní. Skvěle je řešen i výřez pro otevírání a zavírání pouzdra sluchátek, s čímž mají některé levnější kryty problém. Díky aramidu je kryt stále jako nový i po několika týdnech.
Bohužel díky tloušťce krytu, a možná také uvnitř umístěným magnetům, mi přestalo fungovat běžné bezdrátové nabíjení. Na druhou stranu jsem ho stejně skoro nevyužíval, protože v kanceláři mám ještě staré Ikea nabíječky, které zařízení spíš zahřívají než nabíjí.
MagEZ Card Sleeve 3
Již přes rok používám jako peněženku Apple Leather Wallet pro MagSafe. Její jedinou nevýhodu jsem shledal v tom, že pro vyndání karty musím peněženku sundávat z telefonu. Rozhodl jsem se tak vyzkoušet 3. generaci MagEZ Card Sleeve. Peněženka od Pitaky je hodně minimalistická, pojme jen 2 karty, ovšem obě se dají celkem pohodlně vyndat přímo ze zadní strany bez sundání z telefonu.
Plánoval jsem, že budu peněženky střídat a v Card Sleeve budu mít kartu do práce a stravenkovou kartu. Bohužel, i když jsou na Card Sleeve výřezy na snadné vyndávání karet, je peněženka odstíněná, takže si s ní prostě “nepípnu” příchod/odchod a ani nákup. Kartu musím pokaždé vysunout. Navíc je Card Sleeve o 10g těžší než Apple Wallet, i když je tenčí. Při nošení na telefonu je ale znát každý gram. Do Apple Wallet se k tomu vejdou 3 karty a i nějaká hotovost.
Peněženka MagEZ Card Sleeve 3 mě tedy moc nenadchla.
MagEZ Pro
Během častého střídání řemínků na Apple Watch se mi povedlo poškodit jeden z držáků na Carbon pásku od Pitaky. Neváhal jsem kontaktovat podporu ohledně náhradního. Bylo mi vyhověno, ale kvůli dopravě jsme se domluvili, že mi držák přidají k nějaké budoucí objednávce.
Po shlédnutí a přečtení několika recenzí, jsem se rozhodl vyzkoušet kryt MagEZ Pro, který byl dlouho nedostupný, ale recenzenty hodně vychvalovaný. Dorazil mi tak včetně dvou náhradního držáků k řemínku.
Kryt MagEZ Pro mě trochu zklamal. Dle recenzí jsem totiž čekal, že bude poskytovat skvělou ochranu v malém provedení. Ve skutečnosti je velikost hodně podobná oficiálnímu Apple silikonovému kryt, což by bylo OK, ovšem s mírně většími boky a hlavně robustnějšími rohy. Navíc díky větším přesahům na bocích směrem k displeji dochází k jeho optickému zvětšení. Hodně se tak zvětší tenké rámečky telefonu kolem displeje a celkově na mě tak telefon v krytu působí tak nějak mohutně a neohrabaně.
Jedním z důvodů proč jsem se rozhodl MagEZ Pro vyzkoušet je i drobná nespokojenost s MagEZ 2 krytem. I když jsem nakonec obdržel 2. náhradu, která už na telefonu drží velmi dobře, stále to není perfektní a především v horní částí kolem fotoaparátu dochází k jistému pružení a velice drobnému nedoléhání. Při poklepání na vrchní část telefonu v krytu pak způsobuje nepříjemné drnčivé zvuky, které nevyvolávají zrovna důvěru.
V případě MagEZ Pro již k žádnému nedoléhání nedochází a telefon do krytu skvěle padne. Díky kombinaci aramidu, plastu a semiše pak nedochází k žádnému drnčení a kryt krásně pohlcuje nárazy a poklepání. Problém je zde bohužel v bocích krytu a přesazích směrem k displeji. V pravém horním rohu a mírně i v levém, nedochází k úplnému krytí rámečku kolem telefonu. Prosvítá tak pouze v těchto místech barva telefonu. Ano, jedná se o drobný detail, ale jakmile si toho člověk jednou všimne, začne mu to prostě vadit. Navíc v této cenové kategorii by se toto dít rozhodně nemělo.
MagEZ 2 Blue
Protože jsem nebyl krytem MagEZ Pro uspokojen, rozhodl jsem se vyzkoušet ještě jednu variantu krytu MagEZ 2, abych si ověřil, zda jsem jen prostě neměl smůlu na špatné kusy. Spousta recenzentů si provedení totiž velice chválí. Navíc se mi velice líbí poměr ochrany a velikosti MagEZ 2 krytů včetně podpory MagSafe.
Zvolil jsem tentokrát klasickou variantu bez Fusion Weaving v modrém provedení, aby kryt dobře šel k mému Sierra Blue iPhonu. Naneštěstí ani tento kryt mi na telefon nepadne zcela bez chybičky. Ze všech MagEZ 2 krytů je to asi nejlepší, ale dokonalé to stále není. Došel jsem tak názoru, že MagEZ 2 kryty prostě na iPhone 13 Pro nikdy perfektně nesednou. I když se jedná jen o detail a drobnost, pokud se na to člověk zaměří, tak to prostě vadí.
Závěr
Jediný kryt z mého Pitaka portfolia, který 100% padne a sedí, je Fusion Weacing Air Case. Jedná se ale o hodně minimalistický kryt s velmi nízkou ochranou a ještě bez podpory MagSafe. I když jsem ho nějaký týden používal, MagSafe mi prostě chybí a také nějaký ten “pocit bezpečí”.
Proč nepoužívám klasickou myš na Macu
V dobách, kdy jsem byl ještě uživatelem Windows, jsem nedal dopustit na myši od Logitechu. Volil jsem vždy ty herní drátové kvůli jejich přesnosti a rychlosti odezev. Pamatuji si, že nejlepších výsledků se dosáhlo změnou frekvence USB ze 125Hz až na 1000Hz. Ocenil jsem i nějaká tlačítka navíc (např. pro pohyb zpět, vpřed webem). Používal jsem speciální podložky s “hrbem”, protože mě díky nim tolik nebolelo zápěstí.
Po přechodu na Mac jsem ještě chvíli používal klasickou myš, ale nakonec přešel na Apple Magic Mouse, kterou aktuálně používám v kombinaci s trackpedem.
Celý macOS je navržen především pro ovládání kurzoru myši trackpadem a používání velkého množství gest. Klasickou myš (s kolečkem) je samozřejmě možné připojit, ale její fungování jde tak nějak proti operačnímu systému samotnému. Už jen skrolování kolečkem myši (dolů po stránce) funguje obráceně než ve Windows či Linuxu. Je to dáno tím, že na trackpadu se skrolování provádí dvěma prsty ve směru, jako na dotykové obrazovce (např. iPadu) - tedy ze spodu nahoru. Ve Windows jsme ale zvyklí kolečkem točit přesně obráceně. Další problém nastává na začátku či konci stránky. Trackpad totiž umožňuje jít ještě za konec či začátek posuvu a provést tak nějakou akci (např. refresh v Tweetbotu). S klasickou myší toto prostě nejde.
Obecně je macOS koncipován na jemný, přesný posun po stránce pomocí tažení dvěma prsty na dotykové plošce (což je navíc možné jak svisle, tak i vodorovně) než statické skrolování kolečka klasické myši. Samozřejmě jsou zde myši, které umožňují přepínat chod kolečka na plynulejší pohyb a mají i kolečko na posuv vodorovný (např. Logitech MX Master 3). Vyžadují ovšem instalaci dalšího ovladače a principem ovládání jdou prakticky proti systému. Sám jsem myš Logitech MX Master 3 několik týdnů používal. Myš je to skvělá, má spoustu vychytaných funkcí - dokonce i zvláštní gesta pro pohyb mezi aplikacemi, ale pro mě se prostě do macOS nehodí. Díky potřebě dalšího softwaru pro plnou funkčnost myši, jsem se často setkával, že nějaké gesto nebo drobná funkcionalita myši nefungovala.
Magic Mouse je zatracována kvůli své ergonomii a způsobu dobíjení. Já si na ni zvykl velice rychle. Díky mému specifickému držení mě z ní vůbec nebolí ruka jako z klasické myši. Dokonce zmizela potřeba speciální podložky. Celá horní strana myši je dotyková a umožňuje používání několika gest. Není jich tolik jako v případě trackpadu, ale na práci mi stačí. Magic Mouse má pouze jedno tlačítko, v nastavení je ale možné navolit emulaci pravého tlačítka (kliknutí na pravé straně myši). Co mi z počátku dost chybělo je absence tlačítka prostředního. Systém macOS s tímto tlačítkem ale nepočítá, takže se bez něj dá obejít (i když se s ním dá např. zrychlit zavírání záložek v aplikacích). Nabíjení je řešeno opravdu nešťastně, protože se během něj nedá myš používat, ale naštěstí vydrží na jedno nabití opravdu dlouho. Nechat tedy myš nabíjet na zádech jednou za pár měsíců není problém.
Jedno období jsem používal výhradně Apple trackpad, který je u aktuálních MacBooků skvěle použitelný nejen díky velkým rozměrům, přesnosti, rychlosti, ale hlavně kvůli force touch. Po čase jsem ale Magic Mouse opět vytáhl a aktuálně ji používám společně s trackpadem.